Zimní vandr 2018 - Hřebenovka Pomezky-Rýchory
Po bídných zkušenostech se sněhem z mnoha minulých ročníků jsme pro letošek měli co do cíle zimního vandru plány A a B. Áčkem se stalo jednohlasně bratrovo Podzvičinsko. Mimochodem, kolikátý už to byl pokus tuto jistě zajímavou destinaci prosadit? Bohužel pochybuju, že kraj někdy v rámci zimních vandrů navštívíme. Skoro nikdy tam nebývá ani sníh ani mráz. Je to prostě příliš nízko. Pavle:-)
Jako záložní plán B jsme připravili hřebenovku Pomezky – Rýchory. Všichni účastníci byli ve volbě cíle naprosto nestranní, ale můžete hádat, kam jsme se první únorový víkend vypravili.
Nápověda ? Pivovar Trautenberk Pomezní Boudy:-)
Fotky najdete jako obvykle na Silvercloudu.
V nížinách po sněhu ani stopy, ve středních polohách také ne, naštěstí Pomezky leží na hřebeni východních Krkonoš přes 1000 m.n.m. vysoko. Při stoupání autobusem z Trutnova ležela hranice sněhu skutečně okolo 800 metrů.
Pivovar Trautenberk zahajoval v pátek po poledni cestu výbornou jedenáctkou a celkově příjemným „nenamachrovaným“ dojmem. Těsně za hranicí jsme nastoupili do sněžnic a také do zelené KČT hraniční stezky směr Pomezní hřeben.
Mrazivé sobotní ráno a dopoledne nás odměnilo jasnou oblohou a na čas se ukázal i vrchol Sněžky. Nádhera! Lehké bloudění nad Lysečinami nás dovedlo do sedla Cestník, odtud trasa pokračovala zpět na hranici okolo Lysečinské chaty a přes Horní Albeřice směrem na Rýchory. Celkově byla sobotní etapa dlouhá přes 17 km, z toho více než ¾ na sněžnicích, takže jsme podle toho večer a hlavně další dny vypadali:-D
V úzkém kádru zimních vandrů chyběl pro letošní výlet Pavouk. Škoda. Naštěstí byl v loňském roce otci zakladateli této magořiny do týmu jako způsobilý přijat Aleš. Svou roli při nelehkých kempech na sněhu zastal bez zaváhání, velkou část cesty před Rýchorskou chatou byl jasným lídrem:-)
Dík všem na cestě a hlavně pánu hor!